Photo Story

Zpravidla to mám tak, že mám člověka na focení a potom hledám, co by mu sedělo. Tady to bylo naopak. V hlavě se mi zrodila trochu morbidní kompozice s prázdnou klecí a peřím v puse, a pro její realizaci jsem potřeboval mladou dívku. Dívku tmavovlasou, trochu temnou, dívku, která by se při focení dokázala tvářit lhostejně a také trochu drze. V hlavě jsem pátral, kdo z přátel, kamarádů, známých má takové dítě a vzpomněl si na Adélku. Našli jsme termín, vysvětlil jsem jí, co od ní chci, rozsvítil jsem světla – a naplnil jí pusu peřím. Všiml jsem si jak moc je nervózní a jak moc se jí třesou ruce. Zvládla to ale naprosto dokonale a jako skutečný profesionál.